Divadélko Sokolík

Divadélko SOKOLÍK rozdává radost už více než čtvrt století. 

Divadélko Sokolík je maňáskové divadélko, jehož pohádky jsou na děti předškolního věku a děti 1. – 4. tříd 1. stupně základních škol. Divadélko hraje vždy od ledna do konce května, a to každé pondělí od 10 hodin v malém sále Besedního domu. Školy si určují nabízené termíny podle potřeby a zájmu. Kapacita divadélka je 70 míst. Divadélko je otevřeno veřejnosti. Jsou tedy vítány maminky, babičky s dětmi a vnoučátky. Rády uvidíme i tatínky, pokud jim to práce dovolí. Není známo, zda v České republice existuje jiná stálá scéna maňáskového divadla.  A jak to vše začalo? 

 Divadélko založila paní Marie Vežníková, členka Sokola Vyškov, v roce 1997. Prvního maňáska Kašpárka vyrobila v dubnu 1997. Pak přidala loutku Kačku. Od té doby se leccos změnilo. Pohádky a scénky původně hrané dva roky u hrazdy a v šatně Sokola se po zhotovení stabilní konstrukce začaly hrát v předsálí kina Sokolského domu. Nastala doba hraní klasických pohádek. Každé pondělí před představením bylo třeba celou konstrukci scény postavit, po představení zase rozebrat a uložit na půdě. Nebylo to snadné ani lehké. Členkami souboru se staly ženy důchodkyně. Jednak proto, že divadélko hraje ve všední den, aby se třídy školek a škol mohly zúčastnit, jednak dalším cílem bylo propojit nejstarší a nejmladší generaci. A tady to funguje na 100 %. Začátek hraní pohádek si vyžádalo i jejich dostatek. A protože naše vstupné je symbolické a na placení poplatků nebylo, vzešla nutnost poradit si jinak. Naším dvorním autorem pohádek se stal, již zesnulý, Jan Forejtar. Z 26 pohádek odehraných za dobu působení jich z autorské dílny Jana Forejtara bylo 15. Jemu patří velký dík. O mezihry, složení písní po hudební stránce a živou hru na klávesy se stará Mirka Forejtarová. Vznikl i zpěvník 70 písní z našich pohádek. Výtvarnou stránku (scénu, malbu kulis, kroniku atd.) má na starosti Alena Cigánková. Úprava loutek a tvorba nových je zásluha Milušky Satoriové. Organizačně se o dění v divadélku stará Eliška Tenorová, která tuto činnost převzala od Světluše Bláhové. Ta se nyní stává hlavní postavou režie pohádek. A pak jsou členky, které propůjčují loutkám své hlasy a ty, které mají tu nejtěžší úlohu – vodění loutek.  

Za dobu působení divadélka bylo odehráno 708 představení, které zhlédlo 18 017 dětí a téměř 3 000 dospělých. Uspořádaly jsme 3 výstavy a je třeba zmínit, že máme i odezvu dětí. Malují nám obrázky zhlédnutých pohádek a na závěr sezóny nám, členkám divadélka, již několikrát děti z MŠ Havlíčkova přišly udělat vystoupení písniček a básniček, které se během roku naučily. 

 A proč to děláme?  Máme rády děti, máme rády pohádky. A potlesk, rozzářené oči a radost, kterou děti vyzařují, jsou tou největší odměnou, jakou si lze přát. A tak se těšíme na další společné pondělí, kdy 17 stejně naladěných žen (mužský element nám chybí) se sejde, aby nazkoušely a pak zahrály další pohádku. 

Plánů máme i ve svém věku stále hodně. A u nové pohádky se těšíme na naše nejen dětské diváky, ale i všechny dospěláky, kteří fandí světu pohádek.  

                                     Alena Cigánková