Fotoklub Orion

Čilý společenský život města Vyškova na počátku 20. století vytvářel vhodné prostředí pro vznik různých zájmových spolků. Rozhodujícím podnětem pro vznik prvního amatérského fotografického klubu na Moravě se stal odchod živnostenského fotografa Klíče z ateliéru na Pivovarské ulici v roce 1904.

Fotografičtí nadšenci, pánové Štandera, Melzer, Marek, Grepl, Horčica a Skácel, se sešli 26. září téhož roku v dnes již neexistující restauraci U Lva a domluvili se na založení klubu fotografů. Opuštěný Klíčův ateliér najal na své jméno Leopold Marek a na 11. října byla svolána ustavující schůze do hospody „u Součků“. Tím se založila tradice scházení se v různých hospodách. Stanovy klubu byly zpracovány podle stanov Českého klubu fotografů amatérů v Praze (ČKFA), a tak 12 zúčastněných fotoamatérů schválilo název Orion – 1. moravský klub fotografů-amatérů ve Vyškově. Na první valné hromadě 12. prosince 1904 byl zvolen předsedou Stanislav Melzer a jednatelem L. Marek, Orion se stal přispívajícím členem ČKFA. Dle stanov byl klub přístupný všem zájemcům o fotografování, kromě profesionálů a obchodníků z fotografickými přístroji, ti se mohli stát jen přispívajícími členy. Účelem byla fotografická a přednášková činnost pro zábavu členů i veřejnosti.

Členská základna se brzy rozrostla na více než 30 členů. Klub vytvořil několik zájmových odborů, z nichž největší aktivitu projevoval projekční výbor. Orion zakoupil projekční přístroj na diapozitivy (tzv. skioptikon) a s ním členové klubu provedli do roku 1908 celkem 65 přednášek a projekcí ve Vyškově a okolních obcích. Šlo o projekce snímků cestopisných, etnografických a snímků architektonických památek. Následně byl přístroj prodán z důvodu vysokých provozních nákladů.

Téměř každý rok pořádal Orion kurzy praktické fotografie pro začátečníky i pokročilé. Vedli je zkušení členové klubu L. Marek, V. Horčica, ing. Papoušek, později také V. Hradil, prof. Hanslian a další. Výlety Orionu pořádal odbor vycházkový, bohužel v záznamech lze vypátrat pouze 3 organizované výlety v roce 1905. Tyto výlety, i když nebyly nikterak pevně organizované, se stávaly stěžejním bodem činnosti. Zmenšující se fotoaparáty postupem času umožnily značný rozvoj fotografování v terénu. Další činností bylo vydávání Receptáře – časopisu obsahujícím rady a návody, nové poznatky a techniky z oboru fotografie. Byl vydáván jen pro členy klubu.

Schůzovní činnost klubu Orion se odehrávala výhradně v restauracích, ostatně tato tradice se dochovala dodnes. K závažnějším velkým jednáním využívali fotografové prostory Hané v Besedním domě. Náplní klubových schůzek byly přednášky, promítání diapozitivů, hodnocení přinesených snímků a běžná klubová agenda.

Václav Hradil měl zásluhu na tom, že klub sestavil v roce 1910 svou první mapu fotografií. Tento tehdy módní způsob předvádění fotografií představovalo v podstatě album snímků vytvořených členy klubu, které pak putovalo mezi členy anebo bylo zapůjčováno výměnou jiným fotoklubům.

Byť byl Orion spolkem amatérským, výtěžky z činnosti postačily na rozsáhlou rekonstrukci ateliéru na přelomu let 1911 a 1912. Byla přistavěna velká místnost v poschodí a v lednu 1912 otevřený nový koncesovaný Ateliér Orion splňoval všechny požadavky doby. Součástí byla temná komora, odborná knihovna (tvořily ji odebírané časopisy a členstvem darované příručky a ceníky) a odkládací skříňky pro členy klubu. Ateliér bylo možné v zimě vytápět, takže se stal celoročním centrem klubového života, zvláště pak za 1. světové války, kdy byla schůzovní činnost omezena.

První zaznamenanou výstavní akcí byla účast na výstavě České výrobky ve Vyškově roku 1910, kde představili své snímky Karel Kutílek a Jaroslav Skácel. V roce 1913 se Orion podílel na výstavě v Přerově (45 snímků, 30 diapozitivů, 5 autochromů a album Staré partie Vyškova, které si později vyžádalo město Vyškov do svého archivu, kde shořelo při velkém požáru roku 1917). Ještě předešlý rok vyhotovil klub pro město fotografie Vyškova a okolí, které měly být zaslány do Muzea království českého.

Aktivitu klubu ochromila 1. světová válka a ani následná poválečná drahota příliš věci neprospěla. Přestože činnost klubu úplně nezanikla, řádná valná hromada byla svolána až roku 1924. Mezi novými členy se objevil také Vojtěch Procházka, který se snažil propojit klub s děním kolem muzejních aktivit. Byl obnoven odběr odborných časopisů a v roce 1926 sestavena další mapa fotografií. Ateliér byl opraven (1929), elektrifikován (1930) a dovybaven technikou. Trend meziválečné fotografie se ale ubíral cestou plenérového a domácího fotografování vlastními přístroji, a tak byl ateliér stále méně používán a posléze během let 1937 a 1938 likvidován.

Rozsahem největší výstava fotoklubu Orion se uskutečnila k 25. výročí trvání klubu v roce 1929 v aule vyškovského gymnázia. Výstavní výbor vedený Jaromírem Zavřelem a prof. Hanslianem převzal 1 692 fotografií od 39 autorů, z nichž ne všichni byli členy Orionu. Soubor doplnila kolekce 48 snímků čestného člena klubu, cestovatele Enrique Stanko Vráze.

Již stabilní místo klubu Orion ve společenském životě města Vyškova zcela neutlumila ani 2. světová válka. Po dvouleté přestávce se 10. května 1940 konala výroční valná hromada. Místem konání byly prostory spolku Haná. Ve volbách byl za předsedu zvolen Bohdan Papežík (předsedou již od 1938), místopředsedou A. Zapletal a jednatel L. Marek. Ještě v době valné hromady byl počet členů 26, ale již na konci roku se členská základna rozrostla o 11 nováčků, jeden člen odešel z klubu. V této době se klub scházel jednou měsíčně v restauraci v Besedním domě, ale díky změně majitele se od 1. 11. 1940 klub scházel v restauraci v hotelu Grepl (dnešní Kojál), také se změnil počet schůzek na dvě za měsíc. V duchu spolupráce poskytlo Kino Sokol prostory pro výstavu Orionu. V rámci klubu nadále působí také klubová knihovna při městské knihovně. Celý rok 1940 hodnotí poslední jednatelská zpráva datována 18. dubnem 1941, ale podle vzpomínek Miloše Nevřaly, člena klubu od roku 1933, se členové setkávali i nadále ve vinárně Hejný. Na této valné hromadě bylo přítomno 27 členů. Za války zahynul v Osvětimi funkcionář Sokola a jeden z nejaktivnějších fotografů, zakládající člen Orionu L. Marek. Množství jeho snímků dokumentujících život města a vývoj architektury Vyškova je uloženo ve sbírkách Muzea Vyškovska. Ihned po přechodu fronty všichni členové Orionu pilně dokumentovali stav města po válečných událostech. 9. ledna 1946 svolal předseda B. Papežík první poválečnou členskou schůzi. Ale až 26. prosince následujícího roku byla uspořádána také první poválečná výstava. Vystavovali B. Papežík, K. Otevřel, F. Marek a další autoři.

Co se nepodařilo německé okupační správě, podařilo se komunistům. Orion, stejně jako většinu dalších spolků s předválečnou tradicí, rozprášili. Seznam členů ke dni 1. 1. 1948 vytvořený 7. května toho roku je poslední písemnou zmínkou o existenci klubu. Dle tohoto seznamu měl Orion 29 členů. Předsedou byl stále B. Papežík, mezi další významná jména v seznamu členů patří také Jan Brychta, předseda Hané v letech 1945-50. Klub samotný zanikl roku 1952.

Následující období od poloviny 50. let se veškerá „lidová“ kulturní činnost odehrávala pod vedením Okresních domů osvěty a následně Okresních kulturních středisek. Obnovy se fotoklub Orion dočkal až v normalizačním období po okupaci sovětskými vojsky, kdy vznikl určitý tlak po linii Svazu českých fotografů na vznik fotoklubů v okresních městech. V roce 1972 zřídilo Okresní kulturní středisko fotoklub, jehož základnu tvořilo 34 členů z celého okresu Vyškov, o rok později fotoklub přijal původní jméno Orion.

Po zrušení OKS v 90. letech přešel již nefungující fotoklub pod Městské kulturní středisko Vyškov, pod kterým působí dodnes. V roce 2004 oslavil sté výročí a až od tohoto data plně obnovuje svou činnost. V současné době je volným sdružením asi tak 20 fotografů amatérů i profesionálů. Aktivních členů je kolem 10. Během roku se pořádají 1 - 2 velké výstavy a dále několik menších výstav jednotlivých členů klubu. Schůzky se pořádají každý týden a větší setkání a prezentace prací se uskutečňuje převážně v kině, kde se promítají i filmy některých členů. Fotoklub také pořádá nepravidelně i různé fotovýlety.