Příběh sleduje skupinu středoškolských studentů v období první republiky a s humorem i nadsázkou zachycuje jejich každodenní život, starosti i radosti. Hlavní postavou je student Petr, jehož zážitky odhalují typické „študácké“ chování – lenost, vyhýbání se učení, vymýšlení výmluv i drobné rebelie proti školní autoritě.
Po studentské komedii Škola základ života (1938) natočil Martin Frič další snímek podle literární předlohy Jaroslava Žáka. Cesta do hlubin študákovy duše ovšem v roce 1939 přesáhla svým přirozeně vlasteneckým laděním hranice pouhé nezávazné zábavy. Dějový rámec tvoří zápisky gymnaziálního fyzikáře Rabišky, který dlouhodobě a s exaktním zaujetím studuje své žáky. Středobodem vyprávění jsou citlivý septimán Vaněk (Rudolf Hrušínský), který je talentovaným klavíristou, a laskavý, starý přírodopisec Matulka (Jindřich Plachta), který vinou trémy ještě nedokázal složit státnice. Studenti s pomocí mladého latináře Voříška (František Vnouček) použijí drobné lsti, aby oblíbenému učiteli pomohli. V hereckém obsazení vynikají František Filipovský coby šprt Mazánek a Ladislav Pešek jako energický žák Kulík.
