Besední dům

Kontribučenská záložna, později První kontribučenská spořitelna se v roce 1885 rozhodla vystavět na náměstí novou velkou budovu pro svou narůstající agendu. Budova byla stavěna od počátku s úmyslem podpory spolkového a kulturního života ve městě. Spořitelna se stala mecenášem škol. Také byla sponzorem českého kulturního zázemí. Ve zdech této, na tehdejší poměry, veliké a jedinečné budovy se soustřeďoval společenský a kulturní život, vedený Čtenářsko-pěveckým a divadelním spolkem Haná a spolkem Vlasta. V tomto domě byla první tělocvična Sokola. Zázemí zde našly i další spolky jako fotoklub, pěvecké soubory a většina dalších spolků a klubů vzniklých v následujícím století. Budova byla dokonale uzpůsobena ke konání koncertů, divadel a plesů, ale také ke konání přednášek a zasedání. Hlavní prostory domu byly svěřeny do užívání spolku Haná, která řídila pronájmy dalším zájemcům.

Samotná spořitelna se i po dostavění budovy a fakticky po celé období první republiky věnovala aktivní finanční podpoře českého spolkového života ve městě. Od své nezávislosti jako První kontribučenská spořitelna v roce 1920 do roku 1935 věnovala na spolkové účely přes dva miliony korun, dále poskytovala spolkům levné úvěry a inzerci. Z řad zaměstnanců spořitelny pocházeli hlavní pokladníci spolků, kteří tím zároveň velmi obratně mohli vést a kontrolovat tok financí.

Besední dům se stal opravdovým centrem města a jeho velikost poskytovala takřka neomezené možnosti. Veškerý spolkový život a poté ve 20. století veškerý společenský život civilních spolků a klubů se realizoval právě zde. Jako centrum dění nikdy neochabuje význam této budovy ani po dostavbách sokoloven a různých škol. Tato budova také bez větší újmy přečkala válečné události a dokonce nebyla zásadně dotčena ani modernizací v duchu socialistického realismu. Od roku 1945 znovu plně sloužila všem zájemcům a slouží nepřetržitě až do dnešní doby.